škola

Historie školy

Až do roku 1815 docházely děti z Koutů do školy do Kravař. V roce 1815 byla pro školní potřeby určena jedna místnost v obecním domě v Koutech. Učitel v Kravařích obdržel od obce zvláštní odměny k vydržování pomocníka, kterého posílal do Koutů vyučovat. Podle obecní kroniky však vyučování nemělo patřičnou úroveň a bylo dosahováno jen nepatrných výsledků.

Na návrh tehdejšího školního inspektora, faráře Janoty z Velkých Petrovic, byla obec požádána zemským úřadem, aby zajistila stavbu samostatné školní budovy. Tento požadavek však nebylo možné splnit, neboť obec byla roku 1825 postižena dvěma velkými požáry, které zničily většinu domů. Ke stavbě budovy se dvěma třídami, bytem pro učitele a komůrkou pro učitelského pomocníka (na dnešní Hlučínské ulici) se přikročilo teprve v roce 1828 a dokončena byla v roce 1830. Výdaje obce činily 1 116 tolarů 12 stříbrných grošů a 10 feniků.

1. října 1830 začal v Koutech vyučovat první učitel Pavel Večerek. 17. října téhož roku byla školní budova slavnostně vysvěcena farářem Šimonem Peřichem. Do školy tehdy docházelo 200 dětí.

V roce 1841 navštívil Kravaře olomoucký arcibiskup. Žáci z Koutů byli odvedeni do Kravař, aby se arcibiskup přesvědčil, jak pokročili v náboženství, biblické dějepravě, psaní a počtech. Učitel musel s sebou přinést knihy a šest ukázkových sešitů.

Stará škola

Stará budova školy na Hlučínské ulici, 1920

Již v roce 1846 ukázala se škola pro 266 dětí jako příliš malá. Proto měl zednický mistr Benke z Ratiboře vypracovat plán nové školní budovy a do roku 1848 ji postavit. Kvůli nepokojům tehdejší doby však ke stavbě nedošlo.

Když v roce 1850 revidoval školu školní rada Bogedain a s výsledkem byl spokojen, přislíbil, že se přičiní, aby záležitost stavby byla rychle vyřízena. Už na podzim roku 1851 byla stavba, za kterou obec zaplatila 2 624 tolary a 23 stříbrné groše, dokončena. (Je to dnešní mateřská škola na Hlučínské ulici).

Školní rada Polomský zjistil při revizi v roce 1864 dobrý stav školy a učitelé Antonín Kreis a Jan Holeš obdrželi pochvalné uznání. Od 1. října 1898 bylo zřízeno čtvrté a v roce 1908 páté učitelské místo.

Nová budova

Budova školy na Bolatické ulici, 1920

Postupem času se prostory školy začaly jevit jako nedostačující a zastaralé. Bylo nutné postavit školu novou.

Protože vláda přislíbila pomoc, začalo se v roce 1911 se stavbou nové školní budovy (na dnešní Bolatické ulici) se třemi třídami a s byty pro učitele. Stavbu, která přišla na 40 505 marek, prováděl stavební mistr Josef Holuša z Benešova. Ještě téhož roku byla stavba dokončena a 22. října 1911 slavnostně vysvěcena farářem Janem Jurečkou.

Do roku 1920 byla v Koutech jen škola německá. Po připojení Hlučínska k Československé republice 4. února 1920 se začalo vyučovat v českém jazyce. Škola měla v té době průměrně 200 žáků. Začátky byly svízelné, neboť lidé se nechtěli s českou školou smířit. Starší žáci školu ignorovali a rodiče naváděli své děti ke špatnému chování a neposlušnosti ve škole. Časem se školské poměry zlepšily.

Krize

Třída po požáru, 1935

Zhoršení opět nastalo ve třicátých letech. Většina žáků začala navštěvovat německé soukromé vyučování nebo dojížděla do německých škol v Opavě. Nejhorší byl počátek školního roku 1938/39. Ze zapsaných žáků chodila do školy jen nepatrná část (asi 10 žáků), takže se vyučovalo jen v jedné místnosti.

Zášť proti české škole byla tak silná, že se několik osob nacistického smýšlení pokusilo 19. října 1935 školu zapálit. Ke dveřím přistavili otepi slámy, v jedné ze tříd polili školní lavice petrolejem a zapálili je. Ve škole ohořely dveře, lavice a okna v 1. třídě. Úplně shořela hospodářská budova.

 

Válka

Škola po válce, 1946

Obsazením Hlučínska německou armádou a jeho připojením k Německu začala znovu éra německého školství. Všechno české bylo ze školy odstraněno a zničeno. Knihy z učitelské a žákovské knihovny, obrazy a ostatní písemný materiál byly sneseny na hromadu před školu a za přítomnosti občanů spáleny.

Během fronty byli ve škole ubytováni vojáci, později v ní byla zřízena polní nemocnice.

Po válce byla školní budova na Bolatické ulici značně poškozena. Byla zasažena několika přímými zásahy dělové palby, které pobořily zdi a stropy. Střecha budovy byla úplně rozbita.

Obnova školy

Dne 13. června 1945 převzal správu budovy řídící učitel Karel Řehánek, který ihned začal s nejnutnějšími opravami, aby se co nejdříve mohlo zahájit vyučování. Po ukončení zednických prací byla celá budova řádně dezinfikována a všechny místnosti vymalovány. Zbylý školní nábytek byl opraven. Učební pomůcky nezůstaly žádné. Správce školy obešel všechny sousedy a sehnal tak čtyřicet dětských židliček a pět kulatých stolů.

V červenci byl proveden zápis do školy. Při zápise muselo být používáno němčiny, protože většina dětí neuměla česky. Zapsáno bylo 226 dětí, které byly rozděleny do šesti tříd.

Prvního září začalo vyučování, které bylo ztíženo naprostým nedostatkem učebnic, učebních pomůcek a sešitů. Aby děti pochopily vyučování, muselo se často používat němčiny. Na šest tříd byli ve škole jen tři učitelé. Každý z nich vyučoval dvě třídy v dopoledním a odpoledním vyučování.

V roce 1946 se situace ve škole zlepšila. Každá třída již měla svého učitele. Bylo doplňováno vnitřní zařízení a nakupovány nové učební pomůcky. Při škole bylo zřízeno rodičovské sdružení (SRPŠ), které pomáhalo při mimoškolní výchově dětí a pořádalo různé akce. Pro dospívající mládež byl zřízen kurz češtiny, který navštěvovalo 67 účastníků. Za svědomitou a poctivou práci obdržela škola čestné uznání ministerstva školství.

Pokračování

70. léta

Tři roky po válce byla školní budova opravena nákladem 20 000 korun. Byla provedena nová fasáda a nátěr vnějších oken.

V roce 1969 měla škola pět tříd. Čtyři třídy byly umístěny ve školní budově na Bolatické ulici, jedna třída v budově mateřské školy na Hlučínské ulici.

Poněvadž prostory školy se začaly jevit z hygienického hlediska jako nevyhovující, byla v roce 1970 dokončena přístavba sociálního zařízení a šaten, zřízena pátá učebna, jídelna a kuchyňský kout. Provedena byla také nová elektroinstalace.

Výstavba tělocvičny, která by zajišťovala řádné plnění učebních osnov tohoto předmětu, nebyla nikdy realizována.

V roce 1972 bylo vybudováno ústřední topení. Ve všech učebnách byly položeny parkety. Roku 1977 byla provedena další oprava školy, zaměřená na opravu střechy a zhotovení další nové fasády. V roce 1991 byla vybudována plynová kotelna.